Co umí tlakové hrnce?

Že jsou masité i zeleninové pokrmy lépe stravitelné a chutnější, pokud projdou tepelnou úpravou, na to přišli naši dávní předkové možná ještě před objevem pěstního klínu. Stravitelnější a výživnější strava jim umožnila trávit přes den více času lelkováním a při troše fantazie se dá říci, že vedla i prvním vynálezům, na které by jinak nebyl čas.

Tlakový hrnec fyzika, matematika a vynálezce Denise Papina. O bezpečnosti takového přístroje lze úspěšně pochybovat - přesto se stal milníkem v tepelné úpravě potravin. zdroj: wikipedia.org

Na téměř opačném konci časové osy pak stojí pokrokový pokrokový francouzský matematik a fyzik Denis Papin se svým tlakovým hrncem. Při zvýšeném tlaku probíhá vaření rychleji a to má řadu výhod.

Tlakový hrnec a praktické aspekty

Mírným zvýšením tlaku v hrnci dochází k posunu bodu varu vody nad tradičních 100 °C. Nezdá se to být podstatné, ale kombinace vody s vyšší teplotou a tlakové páry dělá se zeleninou i s masem doslova divy.

Příprava všech pokrmů je především rychlejší, což zejména u dušení některých druhů masa, vaření luštěnin, ale nakonec i obyčejných brambor prostě oceníte.

Pokud něco probíhá rychle, znamená to, že vynaložíte méně energie. Ke koruně korunka a na konci roku si při pravidelném používání tlakového hrnce můžete pogratulovat, ušetřili jste trochu přírodních zdrojů i vlastních peněz.

Dnešní moderní tlakové hrnce jsou vybavené jemným a přitom robustním ovládáním a tlakovými pojistkami. Dokonalejší materiály i výkonnější počítače, používané pro navrhování jednotlivých dílů stojí za naprostou bezpečností a uživatelským komfortem.

Tlakový hrnec a aspekty chuťové a nutriční

Velmi zajímavý dopad má zrychlené vaření v tlakovém hrnci i na chuť a výživové hodnoty potravin. Zatímco některé živiny se povaření stávají stravitelnějšími, jiné z čerstvých potravin vařením mizí - proto také jíme zeleninu i syrovou, nejen povařenou. Nemizí ovšem jen neviditelné vitamíny. Spolu s nimi vezme za své při vaření často i část chuti, vůně a barvy. Není tedy překvapením, že to tak docela neplatí o papinově tlakovém hrnci, ten přece jen kus chuti, vůně a barvy zachová, čistě kvůli tomu, že potraviny neleží v horké vodě příliš dlouho.

Tlakový hrnec lze použít na většinu potravin

Vedle dušení masa, které vyjde z tlakového hrnce šťavnatější a křehčí (znalci gulášů dosvědčí), lze zvýšeného tlaku využít především prakticky u všech zeleninových příloh, kde se doba vaření zkrátí na jednotlivé minuty (počítáno mezi dosažením bodu varu a odstavením hrnce mimo zdroj tepla). Jediné, s čím si tlakový hrnec nerozumí, jsou ryby.

Tlakový hrnec a bezpečí

Hlavním důvodem, proč řada kuchařek tlakový hrnec nepoužívá, je určitá neopodstatněná obava o jeho bezpečnost. Přece jen je to natlakovaný kovový válec a o divokou historku s gulášem na stropě se každý rád podělí, i když je z druhé ruky a značně přibarvená.

Od doby, kdy prováděl Denis Papin své první pokusy, prošly logicky tlakové hrnce mnoha generacemi šikovných rukou a dnes jsou jištěné tak dokonale, jako nikdy před tím. Dvě, nebo někdy i tři nezávislé tlakové pojistky se starají o to, aby na plotně hrnec vypustil páru ještě před dosažením kritického tlaku. Za bezpečí tlakových hrnců zodpovídají výrobci nejzvučnějších světových značek.

 

fotografie v úvodu: https://cs.wikipedia.org